Škola, základ života?

Já jsem první rok na na volné noze, takže si musím sám dělat daně. A musím říct, že bych si radši nechal přitlouct šourek k prkýnku. Neumím to, nenávidím to a je tak frustrující věnovat tolik energie tomu, abyste mohli odevzdat peníze. Je to, jako kdybyste dávali svoje peníze na svačinu tlusťochovi, který vás šikanuje. Akorát na vás nečíhá před školou – na to je moc línej – ale musíte jít k němu domů. A ještě si sami spočítat, kolik po vás přesně chce.

Mrknout na stand-up Škola, základ života? >>

 
A nechápu, jak je možný, že jsem seděl 18! let ve školní lavici, a neumím vyplnit daňové přiznání. Zato znám vzoreček kyseliny dusičné. HNO3. Kolik lidí se musí ročně popasovat s daněmi? A kolik s kyselinou dusičnou? Kolik lidí by se radši nechalo poleptat kyselinou dusičnou, kdyby pak nemuseli řešit daně?

 

Škola

 
A je neuvěřitelné, do jaké míry škola selhává v tom připravit nás na život.

Prvňáček s aktovkou s Pikačuem vchází první den do třídy a říká: „Dobrý den. Konečně jsem se naučil chodit, přestal se pokakávat a kompulzivně si mnout penis na veřejnosti, tak jsem tady. A lačním po vědomostech! Potřeboval bych se naučit: emoční inteligenci, finanční gramotnosti, kritickému myšlení, jak správně pečovat o tělo a duši, jak si vybrat tu správnou partnerku, čím si ji získat a udržet, jak fungovat ve vztazích, jak vychovat děti, zjistit své silné stránky, na těch pracovat a následně podle nich předestřít kariérní možnosti.“

„Ah. Tak teď jste nás trochu zaskočil, protože my jsme si pro vás připravili: rozpoznávání nerostů, nakloněnou plošinu, rukopisy královédvorský a zelenohorský a taxonomii hlavonožců.“

„Kolik si myslíte, že potkám v životě hlavonožců?“

„No, to záleží… jak moc budete chodit do zoo.“

„Promiňte, my jsme si asi nerozuměli. Já jsem sem přišel získat dovednosti, které mi pomůžou uspět v životě.“

„Od učitelů? Chah! Kdyby je měli, tak už tady dávno nejsou.“

 

Kotrmelec

 
A kapitolou sama pro sebe je tělesná výchova. Čekali byste – podle názvu – že vás vychová, jak správně pečovat o tělo. Jak správně stát, sedět. Dýchat. Živit ho. Posilovat. Poskytnout první pomoc. Dodržovat biorytmy. Masírovat. Masturbovat. Prostě cokoli užitečného, co souvisí s tělem. Teď tam přijdete a učí vás… kotrmelec. Kde v životě použijete kotrmelec?!

„Miláčku, mohl bys mě prosím namasírovat?“

„To bohužel neumím. Ale – umím vynikající kotrmelec!“

A co to vůbec je? Skrčím hlavu, fláknu sebou na záda a zase se postavím. Proč by to někdo dělal? Když tam můžu normálně dojít? Jsem tady. Úplně stejně rychle. Akorát jsem se u toho nepotlouk’ a nezaprasil. Není to v ničem efektivnější.

A kde se to vůbec vzalo? Podle mě někdo fakt srandovně zakop’. Ostatní se mu smáli. On aby neztratil tvář, tak se zvednul, oprášil a říká: „Co se smějete, volové? To byl… kotr… melec.“ „Co to je?“ „To je… něco… co… musíme naučit každého člověka na Zeměkouli!“

Kotrmelec. Kotrmelec je český vzdělávací systém jedním slovem.

 

Slabé stránky

 
A škola by měla objevit vaše talenty, na těch pracovat, abyste se mohli v životě živit tím, co vás těší a v čem vynikáte. A co dělá doopravdy?

„Paní Nováková, váš syn by se měl věnovat matematice.“

„Proč? Je v ní dobrej?“

„Ne. Propadá. Když jsem se ho zeptala, kolik má pí, řekl: průměrně 15 cm.“

 
A tím se dostáváme k tomu, v čem školství selhává úplně nejvíc, na plné čáře, a to je příprava na vztahy a na sexuální život.

 

Sexuální výchova

 
Nevím, jak vypadala vaše sexuální výchova, ale moje vypadala tak, že nám učitelka přírodopisu pustila 2minutové video, ve kterém přišli týpek, který vypadal jako Fidel Castro, a děvče, které vypadalo jako Justin Bieber, drželi se za ruce, lehli si na postel, dívali se rozpačitě do stropu, načež se obraz rozostřil a do záběru zleva vplula salátová okurka, na kterou někdo začal navlékat prezervativ. Nemůžu říct, že by to moc věcí objasnilo.

A druhým prvotním pramenem mi byl spolužák, který přinesl do třídy pornografické ilustrace Sněhurkou a sedmi trpaslíků. Které mě edukovaly v tom, jak s bandou půlmetrových kamarádů správně osouložit někoho, kdo bezvládně leží ve skleněné rakvi. Což je příležitost, na kterou pořád ještě čekám.

 
 

Tenhle stand-up se mohl stát skutečností
díky podpoře mých famózních patronů.

Děkovat můžeme těmto udatným mecenášům:

Patroni. To jsou frajeři

Jana Märcová | Martina Mia Svobodová | David Švejda | Táňa Jírová | Jiří Boháč | Soňa Jaššáková | Jan Trávníček | Tvoje máma | Tomáš Kučera | Jan Gruncl | Ilja Panić | Tereza Ondrušková | Zuzana Němčeková | Anna Benešová

Petra Slobodová | Mira Siler | Michal Zubáč | Kristýna Šohajová | Blanka Škaloudová | Michal Novák | Pavel Nýdecký | Jan Rosenthaler | Anna Ackermann | Petra Kubaláková | Jan Klos | Michaela Stará | Branislav Trnkócy | Martin Kalužík | Magdalena Papežová | Hana Hlávková | Josef Dastych | Martin Jirava | Michal Novotný | Viktor | Milan Rakowski | Filip Mrkvička | Tomáš Rampas | Bronek | Tomáš Blaho | Vít Jurásek | David Špaček | Jiří Janoušek | Michala Tomanová | Aňa | Mighq | Radka Hrotková | František Löffelmann | Zdenek Svoboda | Šimon Bilina | Tomáš Král | Tomáš Buček | Zdeněk Pazourek | Natálie Schejbalová | Barbora Buchalová | Petr Zrůnek

 

I ty můžeš být jedním z nich a jet v tom s námi.

Staň se patronem Jiřího Charváta.
Získáš přístup k novým videím, mind-upům, přednáškám, slamům, rozhovorům, článkům…
o měsíc dřív než všichni ostatní. A dobrý pocit, že mohly vzniknout díky tobě.

Přidej se na www.patreon.com/jiricharvat
Sám si řekni, kolik mi věnuješ za jeden kousek „umění“,
a splň mi sen: stát se spisovatelem a performerem na plný úvazek.