Hudba a zpěv: Pavla Gabrhelíková. Text: Jiří Charvát.

slyšíš?
kostel

odbíjí dvanáctou

byls a už nejsi

jen noci

pořád jsou

jsou noci, kdy se nehojí
jizvy z mých nehtů na tvých zádech
líné jak linky
v přístrojích
co hlídají tvůj výdech

nádech

jsou noci, kdy se nestýská
kdy se to jenom vleče
dopsala další propiska
jak škrtám uchazeče

co na mě zkouší levné fráze
to by ses vážně pousmál
ten úšklebek mi bude scházet

Refrén:

jsou noci, kdy se nebojím
nepokoje v mém pokoji

jsou noci, kdy se nebojím
plout v jednomístné kanoi

jsou noci bez lamp, bez svíček
paraván ze tmy
kde se smí brečet
když svírám v rukou deníček
co psala touha
a rozum nečet‘

jsou noci, kdy se nechce spát
a už vůbec ne být vzhůru
a měsíc, vlezlý delegát
zas dělá inventuru

a čeká, že se přestrojím
z negližé do pyžama

to se pak vůbec nebojím

že budu nadosmrti
sama

3× Refrén