Dokonce i když se důsledně vyhýbáte knihám, nejste před velkými myšlenkami v bezpečí. Těchhle 16 na mě v roce 2018 zaútočilo ze zálohy.
„Neexistuje žádné odlišení vnímání a interpretace. Svět je světem, jak jej vidíme. Je to skutečnost zkušenostní.“
–GLASERSFELD, Ernst von
„Realita je interaktivní koncepcí, protože pozorující a pozorované tvoří navzájem závislý pár. Objektivita je iluzí subjektu, že pozorování může být učiněno bez něho.“
–von FOERSTER, Heinz
„Na vědomí je něco opravdu podivného. Nevíme o vědomí ani ň. Fenomenologové jako Heidegger, kteří se pokoušeli od základů proměnit západní filozofii, říkají: ‚Můžete se na svět dívat tak, že vědomí je primární. A že lidská zkušenost je realita. TO je realita. A realita neexistuje nezávisle na vědomí žádným vysvětlitelným způsobem.‘ Je to jako… co je tam venku, když tam není nic, co by to vnímalo?“
–PETERSON, Jordan B.
„Ve své klinické praxi jsem se setkal s tím, že lidé prožívají peklo, pokud někam ‚nepatří‘, nenajdou svoje ‚místo‘. ‚Musím být v 9 ráno v práci a držet se tohohle pevného rozvrhu.‘ To je něco, za co bychom měli být vděční. Protože čeho jsem si všiml, je, že když lidi vytrhnete z těchhle uměle vytvořených systémů, jsou ztracení. Začnou mít deprese. Úzkosti. Nevědí, co se sebou. Jsou jako tažní psi bez spřežení. A my JSME jako tažní psi, pokud můžu soudit. Tažná zvířata. Potřebujeme náklad. Potřebujeme břemeno. Otázkou je, JAKÉ břemeno potřebuješ ty.“
–PETERSON, Jordan B.
„Myslím, že smartphony jsou toxické. Obzvlášť pro děti. Musíte si vybudovat schopnost jen tak být a nic nedělat. To nám telefony berou. Je to schopnost jenom sedět. Takhle. To znamená: být člověk. A lidi už to neumějí. Musejí pořád kontrolovat telefon.
Víte, jak… pod vším ve vašem životě je ta věc: to ‚prázdno, navěky prázdno‘? Víte, o čem mluvím? To vědomí, že je to celé k ničemu a jste sami. Je to tam, pod vším. A někdy, když se okolí vyčistí, na nic se nedíváte… jedete v autě a začnete cítit: ‚Ale ne. Zas je to tady!‘ Ten smutek. Život je nesmírně smutný. Jenom… být v něm. A teď to přichází. A proto smskujeme za jízdy. Zhruba 100 % lidí, co řídí, smskují a zabíjejí všechny ostatní svými auty. Lidi jsou ochotni riskovat, že někomu vezmou život a zničí svůj vlastní, protože nechtějí být na vteřinu sami.
Jel jsem v autě, v rádiu začal Bruce Springsteen a já: ‚Uh ne, začínám být smutný.‘ Musím hrábnout po telefonu a napsat: ‚Ahoj,‘ padesáti lidem. Někdo cool mi odepíše. A pak někdo ne tak cool odepíše, jojo, tak ty jdi do hajzlu. Takže se mě začal zmocňovat ten smutný pocit, chci sáhnout po telefonu a řeknu si: ‚Ne. Nedělej to. Prostě buď smutný. Nech smutek, ať tě srazí jako náklaďák.‘ Udělal jsem to. Zastavil u krajnice. A brečel, jako mimino. Brečel jsem, tak moc. A bylo to krásné. Smutek je poetický. Máte štěstí, že můžete prožívat smutné okamžiky. A pak přišly šťastné pocity. Protože když si dovolíte cítit se smutně, vaše tělo má protilátky. A štěstí přispěchá čelit smutku. Byl jsem vděčný, že jsem se cítil smutně. A pak jsem prožil opravdové hluboké štěstí. Byl to super trip. Jenomže protože nechceme ten první kousek smutku, zaháníme ho svými telefony, vyhoníme si, nacpeme se… Nikdy se necítíte úplně smutní ani úplně šťastní. Cítíte se jenom tak nějak spokojení se svými produkty. A potom umřete.
Proto nechci, aby moje děti měly telefon.“
–Louis C. K.
„Ze všech lidských představ může být identita ta nejvíc přeceňovaná a ve výsledku nejnebezpečnější. Je návyková, jako ostatní symbolické drogy: peníze, status, moc. Jen si ji nemusíš obstarávat. Je vždy přítomná, vždy na dosah, vždy to hlavní, na co myslíš.
A přitom kdykoli vcházíš do místností plné cizích lidí, můžeš si sám sebe znovu vymyslet. Můžeš si vybrat být tekutý. Neomezený. O tolik víc než tvoje občanka. Využij tu moc.“
–GOEKE, Niklas. You Don’t Need An Identity To Have A Life
„Civilizace je absurdní rozptýlení od ultimátní nesmyslnosti existence.“
–CIORAN, Emil
„Největší strach na světě je z názorů druhých. V tu chvíli, kdy se davu nebojíš, nejsi více ovcí, stáváš se lvem. Ve tvém srdci tak vzniká velký řev, řev svobody.“
–OSHO
„Právě teď většina lidí používá svou mysl pouze v mezích paměti a představivosti. Paměť a představivost nejsou dvě oddělené věci. Paměť je nahromaděná minulost, představivost je přehnaná verze téhož. Když přivedete svou mysl do stavu, kdy není ani kontaminována pamětí, ani klamána představivostí, to je skutečně inteligentní pronikavá mysl. Vidí vše, co je k vidění – život a jeho zdroj. Pro proces přežití se paměť a představivost hodí, ale chcete-li prozkoumat jiné dimenze života, paměť a představivost nejsou vhodné, protože jenom recyklují vaši minulost. Jakmile recyklujete minulost, váš život má vzorec. A je to neprolomitelný vzorec, pokud je paměť a představivost to jediné, čím se vaše mysl zabývá. Jakmile jste jednou lapeni ve vzorci, nezáleží na tom, kdo vzorec vytvořil, je to druh otroctví. Uvědomění, že je člověk lapen v psychologických realitách a přehlíží existenciální zkušenost velkoleposti stvoření je prvním krokem k osvobození.“
–PATANJALI
„Každý z nás je plně odpovědný za to, jak si odpovídá na své otázky. A smysluplné existence nelze dosáhnout žádným jiným způsobem.“
–PARMA, Petr
„V přírodě i v duši
někdy pršet muší.“
–HONZÁK, Radkin
„Čím berieme naše oblečenie – ilúziu o nás samých – vážnejšie, tým hrubšie sú vrstvy, tým viac presahujeme do priestoru, tým pravdepodobnejšie sa nás môžu veci z okolia logicky doslova dotknúť.
Niekedy premýšľam nad tým, čo by ostalo po mojom ošúpaní… popularity, vzdelania, majetku, statusu, veku… Ostane len bytie a to je pre celý môj pekne pestovaný „odev“ desivá predstava. Čím častejšie však tieto vrstvy cvične odkladáme, tým skôr sa dá objaviť čaro skutočnej existencie bez strachu. Aj bez strachu, že sa vás niečo dotkne. Lebo sa nebude mať čoho.“
–VINCZEOVÁ, Adéla
„Nejsi svoje mysl. Chápej svou mysl jako počítač. Počítač používáš, NEJSI POČÍTAČ. Je snadné na to zapomenout, a když se to stane, předáváš své mysli vládu na svou lodí, nad svou realitou.
Musíš si pamatovat, že jsi kapitán. Je čas převzít zpátky kontrolu a začít kormidlovat loď podle sebe.“
„Všichni jsme slyšeli o konceptu příčiny a následku. Ale přestože mu rozumíme intelektuálně, ne vždy ho žijeme v praxi.
Například: Přestože víme, že když sníme příliš mnoho sladkého, bude nám těžko, i tak to opakovaně děláme. Možná dokonce často.
Nebo jsme už navykle úseční či hrubí na jednoho konkrétního člověka. Jen abychom byli překvapeni, že ani on není na oplátku superpřátelský.
Pokud skutečně prozkoumáme svůj život, objevíme mnoho příkladů věcí, které opakovaně děláme a které nevedou ke zdravějšímu a šťastnějšímu životu.
Nikde to není víc pravda než v mysli. Tolik z našeho myšlení a způsob, jak reagujeme na myšlenky, je navyklých. A děje se už dlouho. A tak ačkoli cítíme, že nám nepomáhá naslouchat těmto příběhům, pravděpodobně si nejsme jistí, jak z nich vystoupit. A tak je opakujeme. Znovu. A znovu. A znovu. Příčina a následek v akci.
Ale když začneme meditovat, začneme vidět tyto šablony jasněji. Když spatříme šablony, jsme schopni zarazit se o chvilku dřív. Znát následek toho, co se stane, když budu následovat onu myšlenku. Nebo myslet na onu věc.
Má to daleko víc co dočinění s tím být vědomý než být v pohodě.
Být upřímně zvědavý na příčiny jak štěstí, tak neštěstí.
Pochopit příčinu a následek jako myšlenku je zajímavé. Žít ji jako zkušenost vám změní život.“
„‚Vesmír‘ je nic neznamenající pojem používaný k popsání zkušenosti mozku.“
Tady najdete a-ha! momenty z ostatních let >>
Přestože tenhle příspěvek nešel z jejich kapes, protože nejde o můj autorský počin,
i překládání se můžu věnovat díky podpoře svých famózních patronů.
Děkovat můžeme těmto udatným mecenášům:
Jana Märcová | Václav Kočka | Martina Mia Svobodová | David Švejda | Táňa Jírová | Jiří Boháč | Soňa Jaššáková | Jan Trávníček | Tvoje máma | Tomáš Kučera | Jan Gruncl | Ilja Panić | Tereza Ondrušková | Zuzana Němčeková | Anna Benešová | David Zbytovský
Petra Slobodová | Mira Siler | Michal Zubáč | Kristýna Šohajová | Blanka Škaloudová | Michal Novák | Pavel Nýdecký | Jan Rosenthaler | Anna Ackermann | Petra Kubaláková | Jan Klos | Michaela Stará | Branislav Trnkócy | Yitka Müllerová | Martin Kalužík | Magdalena Papežová | Hana Hlávková | Josef Dastych | Martin Jirava | Michal Novotný | Viktor | Milan Rakowski | Filip Mrkvička | Tomáš Rampas | Bronek | Tomáš Blaho | Vít Jurásek | David Špaček | Jiří Janoušek | Michala Tomanová | Aňa | Mighq | Radka Hrotková | František Löffelmann | Zdenek Svoboda | Šimon Bilina | Tomáš Král | Tomáš Buček | Zdeněk Pazourek | Natálie Schejbalová
I ty můžeš být jedním z nich a jet v tom s námi.
Staň se patronem Jiřího Charváta.
Získáš přístup k novým videím, mind-upům, přednáškám, slamům, rozhovorům, článkům…
o měsíc dřív než všichni ostatní. A dobrý pocit, že mohly vzniknout díky tobě.
Přidej se na www.patreon.com/jiricharvat
Sám si řekni, kolik mi věnuješ za jeden kousek „umění“,
a splň mi sen: stát se spisovatelem a performerem na plný úvazek.