Tato báseň je ve slevě

Reklama systematicky snižuje sebevědomí oběma pohlavím a následně jim nabízí produkt, který je má učinit atraktivními.

 
tramvaje se plazí
jako krajty

plivou lidi
mezi
citylighty

 
iPhone? iPad? iPod?
vybělit zuby? konečník?
jogurt? s křupinkami?

3 lidi na metr čtvereční
a přitom
tolik

sami

 
a polonahý kočky volizujou
vločky a bločky a kontaktní čočky

a
po tomhle nákupu už budete šťastní!

tak netrhej partu
a přilož
bezkontaktní kartu

 
tramvaje se plazí
jako krajty

šňupu z displeje
kilobajty

 
jak včera

polykám
a zase zvracím
litry
karcinogenních informací

modelky z Dachau
pátý přes devátý
slevy
selfíčka
atentáty

práce z domova bez práce
pilulky, po kterejch máš větší klacek
a doživotní epilace

v Kolíně našli nemluvně v komíně
zelenou kávu na nadváhu
zvíře, vo kteryms v životě neslyšel, už brzo vyhyne
Petra je ve vztahu
a ty ne

a špatná zpráva
je dobrá zpráva
a čím se krmíš
tím se stáváš

 
krajta mě vyplivne do ulice
SLEVA!!!
lino, víno
a domácí kino
jen za 14 000 Kč

před obchoďákem sedí děvče s mandolínou
pláče

zírá na hmatník, má zásek
je bledá jak ta budova
pak zvedne oči a polohlasem
ptá se:
„můžeš mě prosím milovat?“

 
„mmmnn…
nevim

asi

 
teda
až na ty vlasy
a…

 
když přestaneš mlsat
a shodíš aspoň čtyři kila
přifoukneš prsa
a těm stehnům by retuš neškodila

akorát i tak… máš jenom JEDNO tělo
a furt to samý
jak dlouho myslíš, že mě bude bavit?
mně stačí kliknout tady
a mám celou třídu napěchovanou kopulujícími asijskými školačkami

jak chceš trumfnout tyhle gejši?

a vůbec
proč bych tě měl chtít?
myslíš, že seš zábavnější
než můj feed?“

 
a kdo chce s vlky býti
ten ať s nimi vyje

a nemáme se špatně

a jak se tu platí
tak se tu i žije

bezkontaktně

 
a na konci
na smrtelný posteli
tvý tělo

brouzdá
posledním přiblblym webem

aby nemyslelo

na to, že jediný
na čem tu kdy doopravdy záleželo
bylo

koho jsi měl rád
a kdo měl rád tebe