ESC #53: Večeře

Zabouchl jsem dveře od auta, proběhl pár metrů hustým deštěm k panelákovému vchodu a zaostřil na nabídku zvonků. ŠUSTROVÁ ❤ MOSCA Srdíčko mezi příjmeními bylo zalepené čtverečkem papíru, ale pořád trochu prosvítalo. Stlačil jsem ho ukazovákem.

ESC #52: Do skoku

Otupěle jsem zíral na prdelní lajnu obtloustlého údržbáře, který na všech čtyřech přišroubovával zarážku k dolnímu pantu velkého výklopného okna vedle mého stolu. Daniel z účtárny spáchal v pátek sebevraždu.

ESC #51: O.P.R.U.Z.

Pokoušel jsem se zapnout ve Wordu pevné mezery po jednopísmenných předložkách, když se otevřely dveře výtahu a do openspacu vjela postava na jednokolce. Kličkovala mezi kubikly, troubila na klakson, vyhazovala do vzduchu A4ky jako Večerníček a k ramenům červeného smokingu měla přišité kulaté reproduktory, ze kterých se linuli Pink Floydi. Vrazila do tiskárny a spadla… Continue reading

ESC #49: Tým kvality

Když jsem ráno přišel do práce, na mém místě seděl muž s velkými plastovými brýlemi, srostlým obočím a notýskem. „Mmmůžu vám nějak pomoct?“ položil jsem teritoriálně na stůl diplomatku.

ESC #47: Workshop radikální upřímnosti

„Kuřecí steak s kroketama pro pána. A raw japonský salát bájného bílého draka Nihon no Riu pro druhýho pána,“ korpulentní potetovaný číšník s vyholenou hlavou, která se mračila i vzadu, rozdal po ubrusu talíře, jako by to byly žolíkové karty. „Dobrou chuť,“ zmizel za pípou.

ESC #44: Rybička

Nejmilovanější člen kanclu zemřel. Bílá závojnatka My Big Dick byla ve čtvrtek ráno nalezena mrtvá v molitanové drážce akvarijního filtru. (Dokud ji Pixel nepřekřtil, jmenovala se Moby Dick.)