21:32 vracím se na kolej v masivní zimní bundě v diplomatce mám banán a čtyři nedokončený romány vlastně jsem je ani nezačal někdy je to lepší
Články v sekci "Poezie"
autogramy
až budu dávat autogramy do knih, které jsem nenapsal tvé oči budou světluškami z nichž touha dávno vyhasla
pasivum
Do telefonu brečela. Já taky. Teď tu stojí na rohu a prší jí do kapučína. „Už tě nemiluju,“ řekla. „Hm,“ řekl jsem a vyplivl žvýkačku vedle odpadkového koše.
zlíbám tě
zlíbám tě ve vaně pod svícnem v umyvadle zlíbám tě oddaně svou múzu v prostěradle
spí
spí a rudé vlasy žijí navzdory žaluziím odlesky svítání
nesměle svítá
nesměle svítá smog se snáší přes oblohu strakatou ptáci nelítaj
masturbace
dala mi svou fotku teď nad ní sedim a masturbuju jako hromada úplně cizích lidí právě teď v týhle čtvrti když v televizi nic nedávaj
vskutku decentní výkřik do tmy
Bůh nestvořil člověka. Naopak, člověk stvořil Boha. Z egoistické touhy po blaženosti a smyslu života. –Ludwig Feuerbach
igelitka skartovaných veršů
na lavičce v metru omrzliny na klíně igelitku zklamání a skartovaných veršů přeložených z beznaděje do češtiny
balada z benzínových hadrů
v hluchoněmém vestibulu metra přiotráven vůní rudých gerber stál mezi rty mu plála lehká petra ještě lehčí snad mu dneska dá