ESC #67: Skleníkový efekt

„Dobrý den,“ Patrik usadil na židli zarostlého umaštěného týpka, který vypadal, jako byste zkřížili Bolka Polívku se skutečnou polévkou. „Předně vám chci poděkovat, že jste dorazil. Nezdržím vás déle než 30 minut. Budu vám ukazovat různé materiály a zajímají mě vaše dojmy,“ recitoval už jako básničku. „Neexistují správné ani špatné odpovědi. Když už, tak jsme tu proto, abychom odhalili případné chyby v NAŠÍ práci,“ naplnil Polévkův pohárek minerální vodou a pokynul naším směrem. „Za zrcadlem sedí mí dva kolegové z marketingu, kteří nás poslouchají a budou si dělat poznámky.“ Namířil ovladač na projektor a přinutil se k nevěrohodnému úsměvu. „Připraven?“

A dál?

Žádné já je pravé já

Poslední dobou hodně čtu. Nevím, jestli bych to doporučil, nebo před tím varoval. Každopádně se dozvídám věci. A čím víc, tím víc se utvrzuju v tom, že nikdo nic neví.

Tenhle týden jsem v knížce Duchovní osvícení: Nejzpropadenější věc od Jeda McKenny narazil na pár stránek, které mi změnily život. Což… udělá každá kniha, ale už ne každá tolik, že si vyhradím 4 hodiny, abych celý úryvek přeložil a plácl ho na web. Takže já mám hotovo. Zbytek je na vás ;)

A dál?